Znásilnění je špatné, áno?

Kevin Smith, Terry Dodson
Spider-Man/Black Cat: The Evil That Men Do #1 - #6

Kevin Smith - V širokém okruhu jméno známé především pro režii filmů jako Clerks nebo Chasing Amy, mezi námi nerdy také pro psaní komiksů. Jeho asi nejvýznamnější dílo je darevilovský příběh Guardian Devil, ve kterém se ukáže, že životní láska Matta Murdocka (resp. jedna z nich) je HIV pozitivní. Ale o to nejde. O co jde je to, že HIV je pohlavně přenosná choroba. K tomu, abyste byli HIV pozitivní, musíte mít nechráněný SEX. HODNĚ nechráněného SEXU.
Ale o to taky nejde.

Tak o co tedy jde?

Jde jen o ten sex. Vždycky to je o sexu. Avšak v tomto případě kromě toho, že je nechráněný, je taky vynucený.
Takže vlastně ani tak nejde o ten sex, jako spíš o znásilnění.
A právě znásilnění je to, proti čemu Spider-Man s Black Cat po boku musí bojovat v tomto komiksu.
Takže se ujistěte, že jste chránění a mýdlo máte bezpečně uložené v koupelně a jdeme na to.


Minisérie se odehrává v době, kdy se zlodějka/příležitostná Spider-Manova parťačka Felicia Hardy, aka Black Cat, vrací do New Yorku, aby vypátrala svou kamarádku Triciu, která se nějakou dobu pohřešuje.
V té samé době zase Spider-Man pátrá po příčině úmrtí žáka školy, na které vyučuje - tedy konkrétně hledá dealera, který mu umožnil se zabít. Stopy jej dovedou k pouličnímu grázlovi, ze kterého dostane tip na herce, který je stálým klientem dealera přezdívaného Mr. Brownstone. Když se Spider-Man ke klientovi dostane, najde jej i s pohřešovanou Triciou, přičemž na scénu se přiřítí Black Cat. Přirozeně začíná typický suprácký výslech - "Ty mi vysolíš, co chci vědět a já tě nezabiju, i když bych to neudělal ani tak".
Když už vyslýchaný začne mluvit, spolu s Triciou se začnou dusit a nakonec oba zemřou. V tom se z telefonu ozve hlas člověka, který se představí jako Mr. Brownstone a řekne, že je odpovědný za jejich smrt a jako příčinu odhalí předávkování heroinem.
A tak začíná zápletka, slibující detektivní akci se skvělou chemií mezi Spider-Manem a Black Cat.
Jak se z toho stane komiks o znásilňování a s poselstvím?

To vám neprozradím, protože spoilery.
Bohužel, pro pochopení příběhu jsou následující události důležité, takže stručně: Pavouk a číča najdou svého podezřelého. Nastane však menší rozkol a Black Cat jde na věc sama. Podezřelého navštíví a ukáže se, že podezření bylo správné. Setkává se tváří v tvář s Brownstonem, kterého se chystá zpacifikovat, když v tom začne vykazovat podobné symptomy, jako Tricia předtím, než zemřela na předávkování.
Black Cat upadne na postel a je znehybněná. Brownstone jí odhalí, že je mutant se schopností teleportovat předměty přímo do těla jiných lidí - čímž se vysvětluje náhlá smrt její kamarádky.
A tady, asi ve třetím čísle končí veškerá prdel a scénárista radikálně otočí kormidlem a příběh se začne táhnout úplně jiným směrem.
Brownstone se pokusí Black Cat znásilnit.

Povedlo se mu to? To vám taky neřeknu.
Na scéně se posléze objeví Brownstoneův mladší bratr Francis, který je také mutant. Umí se teleportovat a jako tennager byl svým bratrem sexuálně obtěžován. Asi další dvě čísla jsou jen o tom, jak se Francis s obtěžováním potýkal a v posledním čísle o svém zážitku se znásilňováním, když byla mladší vypráví Black Cat, která se s Francisem sblížila.
Následuje závěrečná akce a to je všechno.

Nerad v článcích líčím celý děj, ale tady to bylo nutné - zčásti kvůli tomu, abyste byli přibližně zasvěcení a zčásti kvůli tomu, abych hned zdůraznil to největší negativum na celém komiksu, kterým je, jak jste si doufám všimli, scénáristova neschopnost se rozhodnout, jaký příběh chce vůbec vyprávět - ačkoli je dost možná na vině to, že Kevin Smith začal tento komiks psát v roce 2002 a po třetím sešitě se rozhodl hibernovat. Čtvrté číslo vyšlo až o tři roky později, v roce 2005 a minisérie skončila v roce 2006.
Nicméně, hlavní problém je ten, že je naservírovaná zábavná, detektivní a nahláškovaná akce, která se zvrtne v obyčejné povídání o tom, jak je nevyžádaný sex špatný.
Hlavní záporák je zameten pod koberec a závěr je dost odbytý.

Není to ani tak o tom radikálním přeorientování ze slibného příběhu na nějaké poselství jako spíš o tom, jak je to poselství zpracováno. Jak jsem již naznačil - je to jen zdlouhavý kecání s odbytou závěrečnou akcí, která akorát zbytečně udělá z protagonisty úplnýho kreténa.

Co se vizuálního provedení týče, tam není nic moc co vytknout. Dodson umí a hotovo. Jde to vidět hlavně na Black Cat. Pasáci koz a jiná verbež si rozhodně přijde na své. Když už budete zklamáni příběhem, kozy to alespoň trochu zachrání.
Kresba je v cajku.

Celkově z tohoto mám rozporuplné pocity. Rozhodně si nemyslím, že by šlo o vyloženě špatný komiks, ale jeho druhá, naprosto nudná a nezáživná polovina popírá všechno, co znamená "dobrý komiks".
Při této směsi nám vznikne něco, co je jako celek poměrně těžké hodnotit. Nejlépe se však celá minisérie popisuje jako komiks s nevyužitým, nebo spíše pohřbeným potenciálem.

               

Ringside, Vol.1: Kayfabe

Joe Keatinge, Nick Barber
Ringside #1 - #6

Wrestling. Co k němu říct? Forma umění, která kombinuje prvky sportu, herectví a mnoho dalšího. Populární zejména v Americe, jinak rozšířen po celém světě a má hojné zastoupení svých příznivců. Mezi nimi jsou i komiksoví scénáristé - zejména jedno ze současných nejzvučnějších jmen v komiksu, Jason Aaron je tím známý. Dalším takovým je i Joe Keatinge, který se tímto svým koníčkem inspiroval a stvořil tak sérii Ringside, která začala vycházet u Image koncem listopadu 2015. Již teď je kompletně vydaný první story arc, s podtitulem Kayfabe, o kterém se chystáte následujících pár minutek počíst. Takže se pořádně naolejujte a zajděte si třeba do posilovny, protože minimálně ta posilovna bude mít dobrý vliv na vaše zdraví.




Nejprve začnu tím, že ačkoli se příběh odráží právě od wrestlingu, ve finále zde wrestling hraje tak trochu druhé housle. Příběh začíná v Japonsku, kde wrestlingový veterán a legenda, Daniel Knossos, který kdysi kosil jednoho soupeře za druhým coby Minotaur, nějakou dobu trénoval mladé talenty. Nyní je však nucen vrátit se zpátky do Ameriky, když se mu jednoho ozve starý přítel Teddy, který Daniela žadoní, aby se vrátil, protože udělal něco, čeho teď velmi lituje a potřebuje jeho pomoc. Nezmíní se přesně, o co jde, ale Daniel neváhá a okamžitě letí do USA. Zde se setkává se starými známými, včetně se starým kolegou Davisem, který si vzal pod svá křídla mladého wrestlera jménem Reynolds. Nadále se setkává s dalším kolegou jménem Andre, který se snaží sponzorovat Danielův návrat do ringu - jenže ten o návrat nestojí. O tom všem je výhradně první číslo - tady se seznamujeme s postavami a nic moc jiného se ani moc neděje. Zvrat nastane až ke konci čísla, kdy Dana napadne banda chlápků, kteří do něj buší vším, co mají a nechávají jej ležet ve vážném stavu na zemi s jasným vzkazem - Vrať se, odkud jsi přišel. Nakonec se dozvídáme, že jeho kamarád Teddy se neuvěřitelně zadlužil mafii.

Takový je příběh. Jak jsem již říkal, wrestling hraje spíš druhé housle, ale také musím zdůraznit, že kvůli vedlejší dějové linky, kdy sledujeme vývoj kariéry mladého Reynoldse a Davise, který mu pomáhá, je nutné se alespoň trochu ve wrestlingu orientovat. Je tu totiž spousta výrazů a odkazů, které asi ne tak úplně pochopíte, pokud se o tohle nezajímáte.

Jakožto fanoušek wrestlingu mohu říct, že se mi hodně líbilo vyobrazení zákulisní politiky, která dokáže každého, kdo se v tomto prostředí pohybuje pěkně nakrknout. Na nic jiného jsem si tady ale nepřišel. Zmiňovaná linka, která se soustředí na vývoj kariéry mladého zápasníka je prozatím po pvním arcu nicneříkající a poměrně nudná. Neděje se tady nic zajímavého a většinu času se tady tato linka spíše proplétá s tou hlavní, která mi osobně během čtení taktéž připadala poměrně divná. Největší problém jsem viděl v tom, že po prvním čísle se příběh zasekl na jednom bodě a v podstatě se již nikam nepohnul. Měli jsme tady naservírovaný slibný příběh o tom, jak se Danny snaží pomoci svému příteli. Místo toho tu ale protagonista řeší úplně jiné záležitosti. Sem tam se věnuje udělování rad Reynoldsovi, sem tam se zajde sejít s ostatními lidmi, které nějakou dobu neviděl a s tím, co bylo prvně naservírováno, se nic moc nedělalo. Aspoň takový dojem přetrvával po prvním sešitě.

Zachránil to až konec toho čtvrtého, kde se Daniel opět setkává s mafií, které dluží jeho známý obrovskou sumu peněz. Samozřejmě nevykecám, co se stalo, ale řeknu jen, že zpracování momentu, kdy se příběh blíží ke svému vyvrcholení, je opravdu napínavé.
Výtvarná stránka komiksu asi nebude úplně vonět každému. Nick Barber kreslí příjemně, ale postavy z detailu vypadají nakreslené velmi primitivně. Žádná katastrofa se nekoná, ale v některých panelech kresba trochu zaostává. Tolik k výtvarnému provedení.

Ačkoli dřívější řádky mohou nasvědčovat tomu, že s tímto kouskem jsem nebylo zrovna spokojen, ve finále se jedná o překvapivě povedený kousek. Velké negativum ale vidím v tom, že se komiks dost a možná i zbytečně protahuje. Mohlo to mít i o dvě čísla méně, ačkoli uznávám, že nevíme, co měl scénárista v plánu do budoucna. Stalo se toho poměrně hodně a budoucí arc může sledovat opět více příběhů najednou (těžko ale říct, zda to bude fungovat, protože jak jsem již zmínil, tady mi vedlejší příběh moc nesedl). Ono protahování mělo za následek to, že jsem místy uvažoval, že se čtením přestanu, ale - paradoxně - více, než samotné první číslo mě k pokračování ve čtení (do budoucna) navnadilo až to poslední, kde protagonista Daniel nabírá "nový úděl" a rozhodně bude zajímavé sledovat, co se s ním bude dít i ve druhém arcu, který bude (soudě podle konce) na ten první navazovat.
Ringside zaujme zejména příběhem. Nečekejte žádné velké zvraty, žádné velké toto, žádné velké tamto. Ne - Ringside zapůsobí opravdu zejména příběhem, který je sice, jak jsem již psal, zbytečně protáhlý, ale zato působivý a poměrně napínavý, hlavně po pátém čísle. Závěrečný "cliffhanger-necliffhanger" otevírá dveře slibnému pokračování, které přijde v červenci tohoto roku. Nejedná se o nic, co by bylo nějakou nutností pro někoho, kdo čte komiksy nebo má rád wrestling, ale po přečtení ničeho litovat nebudete.

 

Daredevil by Frank Miller & Klaus Janson, Vol. 1

Frank Miller, Roger McKenzie, Klaus Janson, David Michelinie
Peter Parker, the Spectacular Spider-Man #27-28, Daredevil #158-161, #163-172
Není tomu tak dávno, co na internetu vypukla obří daredevilovská mánie rozpoutaná poměrně slušným (vlastně skvělým) seriálem na Netflixu. Nyní se seriál vrací s druhou řadou a já se rozhodl, že by se mi vlastně celkem šiklo Daredevila trochu víc načíst. Nenaskytla se mi lepší příležitost, než začít tam, kde byla postava dá se říct překopána a znovu definována do podoby, jakou známe dnes. Mazáci ví, zbytek se přiučí - o toto překopání se zasloužilo duo Frank Miller a Klaus Janson. Není potřeba Millera nijak představovat. Co je třeba představit je snad jen tato nová sekce na blogu, která nese název "čtenářské bleskovky" a její prioritou je stručně a krátce představit určitou komiksovou sérii/book a vyjádřit na ni můj názor. A možná to taky tady trochu oživit, aby to tady bylo trochu živější a aby to tady nebyl jen samý článek obsahující žebříček toho nejlepšího tamtoho a toho z nového Marvelu.

Ze všeho nejdřív zmíním fakt, že ačkoli na obálce samotné knihy se vyhřívají pouze jména Miller a Janson, v prvních pár číslech se objevuje jako scénárista Roger McKenzie, kterému Miller od čísla 158 začíná sešity kreslit a od čísla 165 už nejen kreslí, ale McKenziemu pomáhá se scénářem. Číslo 167 píše David Michelinie a od čísla 168, kde debutovala Elektra dostává Miller na hraní scénář on sám, ačkoli se stále věnuje i kresbě. Tato kniha tedy sbírá Millerovy začátky u této řady, kde nejprve zazáří jako nadaný kreslíř a postupem času se dopracuje až k hlavní hvězdě komiksu.

Nicméně, ta hlavní postava tady je samozřejmě Miller, který na Daredevilovi začal pracovat v roce 1979 jako kreslíř a jak jsem již zmínil, průběžně se propracoval na post scénáristy. Číslem 168 začíná Daredevila psát a první věc, kterou udělá je ta, že představí novou postavu, která se do života slepého hrdiny zaryje jako hřebík. Elektra - první láska Matta Murdocka, jejíž otec byl zavražděn před jejíma očima, což zapříčinilo, že ztratila víru v americký systém a odjela do Číny, odkud se po několika letech vrací jako nájemný zabiják s cílem zabít Erica Slaughtera - bosse, na kterého je vypsána odměna. Vše se však zvrtne, když Matt bude muset Elektru ze spárů Slaughtera zachránit. O tomto čísle se nebudu rozepisovat více, jen podotknu, že na scénáristický sólový začátek to byl opravdu povedený kousek, Ostatně jako všechno ostatní, co v této knize najdete (což je možná předběžně více, než jsem chtěl napsat.)

Následuje číslo 169, kde se dozvídáme, že Daredevilův dávný nepřítel Bullseye má na mozku nádor a zrovna před jeho operací mu hrábne, uteče z nemocnice a všude kolem vidí Daredevily, kteří jsou vlastně obyčejní civilisté, které Bullseye začne zabíjet. Skutečný Daredevil tedy musí Bullseye zastavit. Tady skončíme a posuneme se k číslu 170, ve kterém Miller vzal jednoho ze Spider-Manovských záporáků a udělal z něj zlosyna, na kterého si vzpomenete kdykoli, když uslyšíte slovo "Daredevil". Wilson Fisk se vykašlal na život krále podsvětí na popud své ženy Vanessy a v Japonsku žije poklidný život. Jednoho dne mu americká vláda nabídne čistý trestní rejstřík výměnou za informace o všech gangsterech, se kterými kdy spolupracoval. Wilson přijímá a naneštěstí to nebude mít dobrý konec. Jeho žena odlétá do New Yorku, aby najala právníky Nelsona a Murdocka. Jenže, co se nestane - gangsteři se o Fiskově plánu dozvěděli a Vanessu unesli. Tímto třídílným příběhem Miller udělal z Kingpina Daredevilovu hlavní nemesis. Opět nebudu prozrazovat nic zásadního. Řeknu jen tolik, že když vzal Miller pero do ruky, nepsal jen komiksy. Psal historii.

Z mých slov se vám asi bude zdát, že Millerova DD-ho nějak přehnaně adoruji a vlastně to ani nemůžu vyvrátit. Po prvních načtených sešitech musím opravdu říct, že se jedná o skvostné čtení a v téměř celé knize jsem nenašel nic, u čeho bych se přehnaně nudil, nebo si říkal, jak chci, aby to už skončilo. Poměrně slabší byly dva sešity ze Spider-Manovy vedlejší série a Michelineův sešit, ale nebylo to nic, co by mi dojem nějak kazilo. A co se mi vlastně tolik líbilo?

Tak v první řadě mě překvapilo, jak se komiks lišil od svých tehdejších vrstevníků. Retro moc nemusím, většinou mi tam vadí ta ukecanost a všudypřítomná naivita s hnusným coloringem. Tady to ovšem neplatí. Dialogy i monology se mi zdály být v pohodě, bez zbytečné hromady vnitřních monologů a příběhy byly rovněž o něco temnější, ačkoli se cesta k té klasice, jakou zná většina lidí dnes, teprve rýsovala. Daredevil se tady zkrátka rozvíjel - rozhodně se nejednalo o nic veselého a upřímně se mi strašně líbila i Millerova kresba, vedle jeho geniálních scénářů. Tehdy to Frankovi prostě šlapalo.

Takže se zopakuji a řeknu, že tady se Daredevil začal krásně transformovat na jeden z nejúspěšnějších titulů. A ta transformace byla pěkně zábavná - proto bych první book Millerova a Jansonova Daredevila doporučil všemi deseti a pevně doufám, že tento WOW efekt alespoň u mě přetrvá i u dalších booků.

Poezie v obrázcích. Že je Millerův DD super jsem slyšel ze všech stran, ale že mě to vtáhne až tak jsem teda nečekal. Celý book byl super, ať už to psal McKenzie nebo Miller, vždy mě to bavilo a vizuálně to taky excelovalo. Bravo! 

      

Marvel jak ho neznáte nebo možná ani nechcete 3

Je to tu zase. A zase se zpožděním. A ne takovým, že se autor vysral na psaní článku jen na pár týdnů – dokonce s takovým, že v Marvelu už stihli ukončit Secret Wars (!) a oznámit další Civil War!!! Potají se válčilo v plném proudu a bylo to super. No nic, alespoň máme příležitost pro posouzení více řad, které v rámci ANAD Marvel po jmenovaném eventu vycházejí. Pusťme se do toho.

All-New Wolverine (Tom Taylor, David Lopez)
Málokdo čekal, že by mohla mít ženská verze Wolverina nějaký větší úspěch. A i když se ve finále přeci jen nejedná o nic světoborného, zatím se této řadě alespoň po scénáristické stránce daří poměrně dobře. Tom Taylor je fanouškům známý hlavně svou prací u DC na řadách jako Injustice: Gods Among Us nebo Earth Two. U Marvelu však není úplným nováčkem. Nedávno debutoval se svým Superior Iron Manem, kde představil arogantnější a „nadřazenější“ verzi Tonyho Starka. Nyní se vrací k další ongoing řadě, kterou je právě All-New Wolverine. Scénárista tady propůjčuje žlutý spandex mrtvého Wolverina Lauře Kinney, a.k.a. X-23, Loganově klonovanému protějšku.
Laura v Paříži narazí na záhadnou ženu, která se pokusí zabít představitele firmy Alchemax. Když se Lauře podaří tento atentát zastavit, dozvídá se, že ona žena byla jejím klonem). A nejen to, byla pouze jedním z nich. Alchemax je vytvořil experimentálně a když se všechny klony vzepřely, firma vyhlásila stav nouze a všichni se je nyní snaží dopadnout. Laura se rozhodne svým „dětem“ pomoci na cestě za svobodou. Taková wolverinovská klonová sága – akorát o pár stupňů lepší.

  



lIluminati (Joshua Williamson, Shawn Crystal)
Žádné ptákoviny o jakési organizaci, která tajně řídí svět. Žádná spojitost se skupinou předních marveláckých géniů představených v Bendisových New Avengers. Prostě další parta druhořadých záporáků, kteří si vysloužili svoji vlastní sérii. Příběh začíná nahlížením do života Mary MacPherran, a.k.a. Titanie, někdejšího superzločince, která čeká na propuštění svého manžela – Carla Creeda, alias Absorbing Mana z věznice. Čas si krátí tím, že se snaží být lepším člověkem a hledá si práci. To ale není tak jednoduché, když váš trestní rejstřík je obsáhlejší než seznam pokusů Zdeňka Trošky o kvalitní film. Shodou nešťastných okolností se Mary zaplete do pouliční potyčky a hned je obviněná z dalšího řádění. Z toho jí pomůže Parker Robins, alias The Hood. Ten Marry obeznámí se svým plánem vytvořit padoušskou skupinu ve složení The Hood, Titania, Mad Thinker, Thunderball, Black Ant a Enchantress. Jejich mise je prostá, avšak komplikovaná – dostat se do Asgardie a ukrást zbraně pro vlastní potřebu. Není to sice nic na způsob řady Superior Foes of Spider-Man, která sázela především na humor, ale tohle funguje více než dobře.





Nova (Sean Ryan, Humberto Ramos, Cory Smith – od 3. čísla)




Další zajímavou řadou v tomto žebříčku je Nova od Seana Ryana. Série pojednává o mladém Avengerovi Samu Alexandrovi a jeho otci, kteří jsou zástupci sboru Nova a společné brání Zemi proti všem možným hrozbám z kosmu. Jelikož se Sam dlouho domníval, že jeho otec je mrtvý a ten se najednou vrátil, vypadá to jako hotová idylka. Teenager se po dlouhé době shledal se svým otcem a žije dvojím životem – životem obyčejného kluka a životem superhrdiny. Na superhrdinskou stráž mu máma vždy připraví něco k snědku a otec se synem vyráží do akce. Všechno ale nasvědčuje tomu, že nic není tak idylické, jak se na první pohled zdá. Samův otec se chová podivně a po boji s „random“ monstrem je pohřešován. Během pátrání se Sam věnuje i svým povinnostem Avengera – spolu s muslimskou Ms. Marvel a afroamerickým Spider-Manem je pod dohledem Iron Mana, Visiona a Thor. První dvě čísla kreslil Humberto Ramos, který je známý například svou prací na Spider-Manovi a po třetím čísle jej vystřídal marvelovský nováček Cory Smith. V obou případech je kresba příjemnou záležitostí, stejně jako samotná řada. I když ještě není zcela jasné, jakým směrem se bude série ubírat, názor si na to lze udělat po pouhých třech číslech.



Deadpool (Gerry Duggan, Mike Hawthorne)
„Deadpool je sice super, ale nebylo by lepší mít místo jednoho Deadpoola celou skvadru?“ – Tohle přesně si musel myslet scénárista Gerry Duggan, když připravoval scénář pro tuto řadu. Deadpool si zde vytvoří skvadru zvanou „Mercs For Money“, do které naverbuje kohokoli, kdo je tak šílený, aby si na sebe vzal červený kostým a dělal to, co klient za nějaký ten peníz požaduje. Zprvu se zdá, že tohle se opravdu povedlo a že nebudou vznikat žádné potíže. Peníze se jen hemží a klientů je hotová kopa. Pak ale přijde zrada. A to od někoho, kdo byl nějakou dobu doslova Deadpoolovou součástí více, než kdokoli jiný. Zvrácený a dementní šašek je zpátky. Nic víc k tomu prakticky říct nejde. Snad jen se dá citovat motto prvního čísla: „Více Deadpoola, než jste vůbec chtěli“.




All-New X-Men (Dennis Hopeless, Mark Bagley)
Mutanti z minulosti se vracejí, aby zachránili přítomnost. Když po událostech z eventu Avengers VS X-Men od Briana Michaela Bendise cestoval Beast v čase, aby s ním tehdejší X-Meni, které známe ze stránek původních Uncanny X-Men putovali do budoucnosti, nastartovala se tím řada All-New X-Men, která nyní pokračuje. Z pera Dennise Hopelesse se parta starých X-Menů spojí s hrstkou těch novějších a i když jsou venku zatím jen čtyři čísla, už nyní je jasné, že Hopeless dokáže na Bendisův úspěch navázat. Největší problémy má hlavně Cyclops, ten musí čelit partě mutantských fanatiků, kteří vyznávají jeho budoucí, tak trochu horší já jako Mesiáše. Hank a spol. řeší problémy na dovolené, které způsobuje nejnovější přírustek do týmu – malý démon Pickles.



Extraordinary X-Men (Jeff Lemire, Humberto Ramos)
Už podruhé tu máme X-Meny. Jestli bude scénárista Jeff Lemire excelovat i v jeho nadcházející řadě – Old Man Logan, musíme prostě počítat s invazí mutantů. Právě tento scénárista je zodpovědný za tuhle řadu, kde jen potvrzuje svůj post jednoho z nejkvalitnějších současných scénáristů. Tato řada sleduje Storm v čele nového týmu X-Menů, který se musí vypořádat jak s tím, co je v mutantí mytologii již klasikou – s tím, že lidé se mutantů obávají a nenávidí je a také s tím, že jejich druh je na pokraji vyhynutí díky moru Terrigen. Proto sestavila nový tým a vybrala si novou základnu – X-Haven, která se nachází v Limbo, což je pekelné území plné démonů. Právě proto musí X-Meni čelit útokům ze strany démonů a mezitím se snaží pochopit, jak je možné, že je Logan zpátky – živý, zdravý a jen o pár pátků starší. Mezitím se na scénu vrací Mr. Sinister, který unesl Nightcrawlera a pár dalších mutantů, na kterých chce provádět pokusy.



Článek byl původně publikován na webu Mdscomics.net.

Marvel jak ho neznáte anebo možná ani nechcete - část druhá

All-New, All-Different Marvel (2015) - část druhá

S menším zpožděním se opět hlásí o slovo relaunch All-New, All-Different Marvel. Pokud jste nad pláštěnkami a Marvelem samotným ještě nezlomili hůl (bez dvojsmyslu), obětujte pár minut svého bezcenného času pro tento článek, ve kterém se podíváme na druhou část toho nejlepšího, co nám relaunch zatím nabízí.

All-New Hawkeye (Jeff Lemire, Ramón Pérez)

Minulý rok v Marvelu debutoval Jeff Lemire se svoji první ongoing řadou All-New Hawkeye, která nahradila tehdy končící řadu Hawkeye od Matta Fractiona a stejně jako jeho předchůdce, i tato řada se dočkala vlídného přijetí mezi fanoušky. Řada se ale dočkala jen pěti čísel a my jsme mohli sledovat dva příběhy najednou - nejprve se zde řešila minulost Clinta Bartona a jeho bratra v cirkuse, pak jsme tady měli hlavní dějovou linku, ve které Clint a Kate Bishop (Hawkeye a Hawkeye) byli pověřeni SHIELDem proniknout na základnu Hydry a získat tajnou zbraň, na které vědci Hydry pracují. Duo bylo ale překvapené, když se přišlo na to, že onou zbraní jsou tři nezletilé děti, na kterých HYDRA experimentovala. Místo toho, aby děti předali, Kate trvala na tom, aby si je nechali a snažili se jim pomoci nalézt nový domov. HYDRA se však dětí opět zmocní a série končí odhalením o dvacet let později, kde se dozvídáme, že spratci opravdu padli do špatných rukou. Nyní je All-New Hawkeye zpět a na rozdíl od minulé řady sleduje příběh v budoucnosti, ve které se duo snaží tyto děti opět nalézt. Nebudou to mít ale lehké - na scénu se totiž vrátil Mandarin.

Vision (Tom King, Gabriel H. Walta)Nový relaunch přinesl kromě nových řad nebo nahrazování důležitých postav jejich kozatými protějšky i vyhrabání těch zapomenutých, béčkových nebo nevyužívaných postav (Karnak, Carnage). K takovým postavám patří i Vision, který byl donedávna pouhou součástí Uncanny Avengers. Ačkoli součástí Avengers je dodnes (jen ne součástí Uncanny Avengers, nýbrž "jen Avengers"), Vision může po nějaké době konečně prohlásit, že má vlastní sérii. A co víc, také se může chlubit tím, že nezačala vůbec špatně a to i navzdory tomu, že očekávání nebyla příliš vysoká. V této sérii půjde o to, že Vision si založí vlastní rodinu a vedle života superhrdiny che žít i vlastní, rodinný život, který je podobný tomu lidskému. Společnost je přijímá vcelku dobře a zdá se, že tento sen se androidovi původně stvořenému ke zničení Avengers daří držet v normě. Tedy alespoň do chvíle, kdy se objeví Grim Reaper.

Invincible Iron Man (Brian Michael Bendis, David Marquez)
Kdybychom museli představovat Bendise při každé příležitosti, asi by se toho postupně stával jakýsi trend. Proto tedy přeskočíme slova o plešatém komiksovém Mesiáši a rovnou si řekneme něco o jeho nové řadě Invincible Iron Man.
Tony Stark navrhl nové brnění, které je schopné měnit tvar. Do toho si našel novou dámu, se kterou začíná randit. Ale nebyl by to Iron Man, kdyby se něco nepokazilo. Tony dostane hlášení od své nové holografické sekretářky Friday o tom, že jeho dávný sok - Whitney Frost, aka Madame Masque ukradla jakési magické artefakty v Latverii - v zemi, které kdysi vládl Doctor Doom, jehož osud je po zatím neukončených Secret Wars neznámý. Když se Iron Man do Latverie vydá, čeká ho šok, který ale v pravidelném čtenáři vyvolá řadu otázek. Jak jsme u Bendise zvyklí, čeká nás dobře napsaná akce a ještě lépe napsané dialogy a ještě i napínavý děj.



Uncanny Avengers (Gerry Duggan, Ryan Stegman)                   Již zmíněný tým Uncanny Avengers, který v rámci předchozího relaunche Marvel NOW  představil Rick Remender se sice zdál být fajn nápadem (po událostech z Avengers VS X-Men se vytvořila nová skvadra Avengers, do které Captain America naverboval i pár mutantů), ale ve skutečnosti se jednalo o spíše průměrnou záležitost. Nakonec se série stala důležitou pro další event (taktéž od Remendera, taktéž nic moc) Axis. Po eventu si dala kombinačka Avengerů a X-Menů menší pauzu aby se mohli opět vrátit - tentokrát ale jen na pár čísel. Remender odešel z Marvelu a navíc začaly Secret Wars, takže série skončila. Nyní jsou Uncanny Avengers zpět - a to ve schopnějších rukou Gerryho Duggana, který na sebe upozornil hlavně svým Deadpoolem. Tým má nové složení - Rogue, Steve Rogers, Doctor Voodoo, Deadpool (Ano, Deadpool je Avenger - právě kvůli tomuto faktu v týmu vydržel Spider-Man jen prvních pár stránek), Quicksilver, Human Torch a Synapse. Opět se tady řeší záležitosti kolem Inhumans, které poslední dobou Marvel cpe stále do popředí. Na scéně se totiž objevil nový Inhuman, který si zvolil "temnou stranu" - The Shredded Man. Ten pokryl celý Boston zabijáckými rostlinnými kreaturami (s čím ten Marvel nepřijde) a situaci mají urovnat právě Steve & spol.


Doctor Strange (Jason Aaron, Chris Bachalo)
Pokud o Bendisovi platí, že představovat jej je zbytečné, o Jasonu Aaronovi zase platí, že kvalitou jeho komiksů si můžete být jisti asi tak, jako že se vám nepoštěstí v loterii na větší částku, než pár kaček. Autor Skalpů píše pro Marvel už nějaký ten pátek a za tu dobu si stihl mezi fanoušky nejen tohoto nakladatelství udělat dobré jméno. Zvláště jeho Punisher, Wolverine a X-Meni patří k těm silnějším kouskům. Nicméně nezáleží na tom, co píše - hlavní je, že to vždycky napíše tak, že to člověka baví (a pokud ne, znamená to, že je mrtvý nebo zkrátka nemá vkus). Po Secret Wars se k nám po zatraceně dlouhé době vrací Doctor Strange s jeho vlastní sérií, ve které se věnuje pomoci lidem, které postihla nějaká paranormální situace, které by se rádi zbavili. Zatímco se pokouší jedné takové osobě - knihovnici Zelmě, které na hlavě narostl bolák se zuby, za jeho zády se chystá velká, tučná zabíjačka všech čarodějů.




The Amazing Spider-Man (Dan Slott, Giuseppe Camuncoli)
Mnoho fanoušků Spider-Mana se shoduje na tom, že scénárista Dan Slott je jeden z nejlepších autorů této postavy za posledních X let. Postaral třeba o sérii Superior Spider-Man s Doctorem Octopusem v těle Petera Parkera (a nutno říct, že tato nová příchuť Spider-Manovi obzvlášť sedla) nebo o fanoušky oceňovanou storyline Spider-Verse, na kterou si každý čtenář vzpomene vždy, když uslyší slova "Slott" a "Spider-Man" v jedné větě. Nicméně, stejně jako všechny ostatní řady, i série The Amazing Spider-Man před příchodem Secret Wars skončila a v rámci ANAD se tu Spider-Man vrací v sérii, která je překvapivě nazvaná jednoduše The Amazing Spider-Man. A nutno říct, že Parker si docela dost přilepšil. Stará se o svou vlastní (respektive Octopusovu) firmu Parker Industries, spolupracuje se SHIELDem, má Spider-Mana náhradníka, jeho firma sídlí v bývalé Baxter Building a vrátil se mu dávno ztracený přítel Harry. Parker už zkrátka není ten zakřiknutý nerd, jak o něm většina lidí ještě donedávna smýšlela. Jediným problémem je to, že o jeho nejnovější zařízení má zájem zločinecká organizace Zodiac, která mu nedá spát. Jo, a taky se zdá, že se vrátí Dock Ock a Norman Osborn.
Článek byl původně zveřejněn na stránce mdscomics.net

Marvel jak ho neznáte anebo možná ani nechcete

All-New, All-Different Marvel (2015) – část první

Změna je život a že to v Marvelu to platí minimálně dvakrát do roka, myslím, nemusím nikomu z vás říkat. Asi největší event v celé marvelovské historii, „Secret Wars“ (ty nejnovější), zapříčinil, že veškeré alternativní reality přestaly existovat. Místo toho se spojily dohromady s ostatními realitami a vytvořily tzv. Battleworld, jemuž vládne jeden jediný bůh: Dr. Doom. Je zajímavé, že tento event ještě ani nestihl skončit a už máme venku prvních pár čísel dalšího relaunche nesoucí název „All-New, All-Different Marvel“. Zatímco na předchozím relaunchi „Marvel NOW!“ měly podíl hlavně filmy, tento má být na druhou stranu novým začátkem nového Marvel Universa. My se podíváme na první várku toho nejlepšího, co nám tento „nový začátek“ přinesl.

Spider-Gwen (Jason Latour, Robbi Rodriguez)
Není to tak dávno, co Dan Slott přišel s nápadem rozšířit pavoučí vesmír o nespočet dalších charakterů (Spider-Verse) – ať už se jednalo o charaktery starší, spíše zapomenuté, nebo charaktery úplně nové. Příkladem je třeba taková Silk, která se představila v hlavní sérii The Amazing Spider-Man a byla kousnuta stejným pavoukem, jako Peter Parker. Vedle ní tu byla spousta dalších postav, přičemž nováčci se představovali hlavně ve vedlejší mini-sérii Edge Of Spider-Verse. Druhé číslo této mini-série se každému čtenáři vrylo do paměti. Debutovala zde totiž Spider-Gwen, alternativní verze Spider-Woman, která se okamžitě stala oblíbenou. Netrvalo dlouho a dočkala se vlastní série, která byla úspěšná. Po Secret Wars tu máme Spider-Gwen znovu v nové sérii a se starým padouchem – Peterem Parkerem, a.k.a. Lizardem, který má být ale dávno mrtvý. Příjemné počtení pro nenáročné čtenáře a arachnofily.

Uncanny Inhumans (Charles Soule, Steve McNiven)
Doposud největší překvapení v celém relaunchi. Proč? Důvod je jednoduchý – scénárista. Charles Soule je na poli marveláckých komiksů poněkud zvláštní osobou. Napsal spoustu věcí, které mají kontroverzní přijetí mezi fanoušky a zatímco některé jeho počiny zaostávají, některé jsou naopak přinejlepším průměrné. The Uncanny Inhumans je zatím, soudě podle prvního čísla, jednou z věcí, kde se Soule opravdu překonal a povedlo se mu napsat solidní věc. Uvidíme, jestli se při tomto udrží.
V této sérii budeme svědky návratu Kanga The Conquerora, který má spadeno na Black Bolta, krále Inhumans. K této skupině se připojí Human Torch, který Black Boltovi nasadí parohy a panuje zde jisté napětí mezi Inhumans a mutanty. Zní to docela nezajímavě, ale po přečtení si můžete být jistí tím, že názor na to mít budete.

Guardians of the Galaxy (Brian Michael Bendis, Arthur Adams)
Brian Michael Bendis – komiksový veterán známý díky komiksům jako Powers, Alias, Daredevil nebo Ultimate Spider-Man píše řadu Guardians Of The Galaxy už od roku 2013, kdy dokázal vyobrazit tento tým jako „vesmírné Avengers“, k čemuž přispěl i fakt, že do týmu na nějakou dobu přidal Iron Mana. Po Secret Wars se Guardians vracejí, avšak, samozřejmě, se to neobešlo bez zásadních změn. Tou zásadní změnou je to, že tým opustil Peter Quill, a.k.a. Star-Lord, který se věnuje královským povionnostem na Spartaxu, takže tým zůstal bez vůdce, čehož využil Rocket Raccoon. Nadále se do týmu přidal Venom a bývalý člen Fantastic Four, The Thing (Bývalé z toho důvodu, že osud Sue Storm a Reeda Richardse zůstává neznámý). Tým také zůstal bez Gamory a přidala se ženská verze Star-Lorda, s oblibou přezdívaná Star-Lady, která je ve skutečnosti snoubenkou Petera Quilla a mutantkou, Kitty Pryde, a.k.a. Shadowcat. Když se tým kvůli záležitosti s emzáky rozhodne navštívit Quilla, najednou z nebes spadne polomrtvá Gamora, která je pronásledovana Kreeskou válečnicí Halou, jejíž motiv zůstává po prvním čísle neznámý. Každopádně se zde opět projevuje Bendisova schopnost psát zajímavé dialogy a dobrou akci.

The Astonishing Ant-Man (Nick Spencer, Mark Brooks)
Nick Spencer nedávno oživil Ant-Mana v komiksu a podařilo se mu vytvořit solidní příběh s mravenčím hrdinou v hlavní roli. Nyní je Ant-Man zpět a spolu s ním i staré trable. Nejen, že se musí starat o svou bezpečnostní firmu, ale také se musí vyrovnávat s nepřízní své dcery, která má za sebou těžké období a aby toho nebylo málo, tak si na něj brousí zuby Darren Cross, dávný rival, který prahne po zničení Langa za každou cenu.

Captain America: Sam Wilson (Nick Spencer, Daniel Acuna)
Opět Nick Spencer. Ten po Ricku Remenderovi přichází s dalšími příběhy nového Captainy Americy – Sama Wilsona, bývalého Falcona. Nutno podotknout, že tento Captain America se hodně opírá o politiku a v různých aspektech se zde odráží aktuální dění ve světě. Taky díky tomu vznikla velká kontroverze. Čtenáři za velkou louží si stěžují a dokonce o oné kontroverzi informovali i FOXové (ZDE). O co tedy jde? Sam Wilson je veřejností odsuzován za své politické názory, je označován za socialistou a lidé jím opovrhují. Vše se ještě komplikuje, když se provalí, že pomáhá běžencům z Mexika, kteří hledají v USA práci a zdá se, že proti Capovi se staví celý svět, včetně rasistické skupiny Sons of the Serpent a dokonce i původního Captaina Americy – Stevea Rogerse. Z mého pohledu čtení, které stojí za to (tedy pokud nejste šovinistickej amík).

Karnak (Warren Ellis, David Aja)
Warren f“n Ellis – nadpřirozená bytost, která stojí za peckami jako je Transmetropolitan, Nextwave, nebo Thunderbolts. Každý ho zná, takže netřeba představovat. To ale neplatí o Karnakovi. Pravděpodobně jste o něm nikdy neslyšeli. Jedná se o béčkovou postavu, příslušníka Inhumans a učitele, jehož schopností je vyhledání slabiny na čemkoli a na komkoli. Karnak je vyhledán agentem Coulsonem ze SHIELDu kvůli jistému problému manželského páru, jejichž syn se z nějakého důvodu stal imunním vůči všem nemocem a pak byl unesen. Manželé se domnívají, že v tom mají prsty určité události, se kterými měli co dočinění právě Inhumans a proto se obrátí právě na Karnaka, který se už s podobnými případy setkal. Skvostné čtení, ze kterého se může vyklubat něco velkého.

Článek byl původně zveřejněn na stránce mdscomics.net

Komunisti, bobři, koblížci, bobky a Harley Quinn

Scénárista: Amanda Conner, Jimmy Palmiotti
Kreslíř: Chad Ardin a mnoho dalších

Harley Quinn - všichni ji známe jako doktorku, které láska zrovna moc nepřála a zamilovala se do prvního dementa, kterého uviděla - v tomto případě Jokera. Bla bla bla, Harley není třeba vůbec představovat. Tedy alespoň ne tu klasickou. Jak všichni víme, DC v roce 2011 provedlo kompletní restart všech svých řad a tento restart nazvali jednoduše New 52. S restartem přišly četné změny. Superman přišel o své ikonické rudé slipy, Wonder Woman se převlékla k nepoznání, Barbara Gordonová pomocí našeho pána, Ježíše K. zázračně vstala z vozíčku a v neposlední řadě - Harley Quinn nakonec dopadla tak, že jí dali vlastní řadu a udělali z ní takovou tu holku od vedle. Lépe řečeno, takovou tu holku od vedle, která ve volném čase střílí zvířecí výkaly po městě, zabíjí komáče, nebo rozmlouvá se svým bobrem. Ano, bobrem. Jak si série alespoň ze začátku vedla, se dočtete v následujících řádcích.

Vzhledem k tomu, jak Harley všichni známe, nám nikdo nemusí říkat, co bychom od její sólové série měli/neměli čekat. Ve většině případech se setkáte s doporučením brát tuto knihu jako oddechovku a nečekat nic velkého. Subjektivně? Při čtení jsem tedy NIC VELKÉHO NEČEKAL a stejně jsem byl ve finále zklamán. Má-li být kniha jen tak do pohody a pro pobavení, tak selhala přes téměř celou čáru. Lépe řečeno - jedná se o dost bipolární kousek. Zatímco u jedné stránky jsem se pousmál, u druhé jsem si jen říkal, jaký to je fail. Harley se tady musí vypořádat s velkým problémem, má-li být její předností humor, který však z velké části nefunguje.

Dalším takovým problémem je zápletka. Ta je svým způsobem poměrně chaotická, vzhledem k tomu, jak se do hlavní linie nacpou jiné věci, které vlastně nemají nic společného s tou hlavní linkou a vzhledem k jejich obsahu by byly dobré pro různé one-shoty nebo ještě lépe annualy, zatímco v celé jedné knize to funguje akorát pro zaplnění místa. Podrobnější popis: V nultém čísle se Harley dozví, že zdělila byt na Coney Islandu. Něco se rýsuje. První číslo - Harley se stěhuje na Coney Island a cestou se jí pokusí někdo zabít, přičemž se se zjistí, že na ni byla vypsána odměna. Máme hotovou zápletku. Někdo má na protagonistku pifku a chce ji zlikvidovat a tak na ni vypíše odměnu. A tady nastává už další problém. Harley je to v podstatě jedno a místo toho řeší věci jako např. jak platit nájemné, jak osvobodit zvířata ve zverimexu, jak po nich uklízet bobky nebo jak přimět rodinu seniorky v domově, aby ji častěji navštěvovala. Hlavní zápletka je tady vlastně zametena pod stůl a převedena do podoby náhodného potkávání vrahů, zatímco se sama Harley věnuje jiným věcem.

                     

Ano, Harley je šílená ženská, která se obránit umí, ale tahle logika mi nějak nejde do hlavy. Klidně se to mohlo pořešit tak, že ty blbinky typu babička s alzheimerem by se přesunuly na další čísla nebo zkrátka zametly pod stůl tak, aby to tolik nepřekáželo v té hlavní zápletce. Zápletka pohořela. Jediné, co by se u tohoto dalo ocenit, je finální odhalení identity toho, kdo vypsal odměnu, které alespoň z malé čtvrtky naplňuje knihu tím humorem a stylem, který se k Harley tolik hodí.

Hned nulté číslo si pro nás připravuje poněkud nový a zajímavý prvek. Jedná se zde o interakci mezi postavou a autory, kde si Harley usmyslí, jak by to bylo super mít vlastní komiks. Ve své narušené hlavě si představuje, jak by její komiks vypadal v podání několika kreslířů, což doprovází dialog mezi ní a Amandou Connerovou s Jimmym Palmiottim. Nápad hezký, zpracování nic moc. Nedůležitý faktor k hodnocení, ale odrazím se odtud k hodnocení kresby. Tu pro změnu pochválím - během čtení se mi nestalo to, co se mi stává jinak běžně. Nemusel jsem studovat, co se na kterém panelu děje a postavy byly výrazně nakresléné. A nebojte, na své si přijdou i hltači výstřihů.

V pár krátkých řádcích bylo tedy shrnuto, co mělo být a ve finále už stačí jen říct, že Harley Quinn je poměrně velký fail sám o sobě. Snaží se mít svůj vlastní styl a žánrově se chce někam zařadit, ale provedení je tak mizerné, že se propadá mezi ty méně povedené kousky, ke kterým se vracíte jedině v případě, že vás přestane bavit život nebo se na vás podepíše globální oteplování. Nebo taky v případě, že se vám Harley prostě líbila a jinak nedáte.

4/10